Až se  budeme vidět tak jako vidí slepý všechny barvy  hudby až se budeme slyšet jako slyší hluchý všechnu vůní  slov Až budu tebou jako ty mnou paka v čase co námi prolíná  naplní se vteřina vteřinou         

  A TY VÍŠ  Někdy ti někdo tolik chybí   že srdce zapomene tančit  a mozek je náhle hloupej rozumbrada  protáčí se v závitech a vrací se stále na počátek  protože v něm jsou všechny  provázané myšlenky co spojují membrány síní komor chlopní...

Kola kolečka dokolečka dokola v kruhu do kruhu v kruzích sebe zbavena klubko klubíčko bublina Někdy je nebýt divoký tanec života tralala tralali juchajdá kulatá koulím se ze stínu do světla

A už je to všechno pryč ta exprese ten otevřený dopis pocitů ono vlnobití v tichých přístavech Už je to všechno pryč moji námořníci bez triček moje panenky na houpacích koních s plnou pusou štrůdlu z jablek spadaných v zatáčce blízko domku s očima namalovanýma na dveřích místo kliky Všechno se...

Tam kde slunce usedá na krajnice všech luk co podobné jsou dlaním Tam kde poletují verše Ony palačinky ony zmrzliny v kornoutech  srolovaných duší Tam je sladce i  blaženě když básník otevře láhev čiré vody z veršů svých i básnířek jež ve třepetajicím vzduchu horkého léta malují na oblohu...