Bez kontaktů a přitom                      v kontaktech zaslepení roboti v signálech vibrací  v dotecích a nedotýkaní riskujeme že až to všechno jednou klekne život nám zmizí rychleji než pes v zatáčce za domemtak vypadáme za sklem...

NezraňujPokud jsi milovalNelze nenávidětPokud jsi jen chvíli ve chvílích svých štěstí objímalNeobviňujPokud sám jsi sobě lhalNekopejPokud jsi  se bál zakopnout o růžía změnils ji na balvanNezatracujPokud jsi jen okamžik věřil a rozmlouval výkřiky vlastním pochybámNešpiňPokud čistá byla tvář na...

Pohádka(KNIHA od tebe)Někdy vejdeš do pohádky av tom čase otevřené knihy stáváš princeznou objímaná všemi krásami paláce  Procháziš komnatami a nohy ti laská jemný plyš kobercůJsi hýčkaná v ložnicích a postel    s baldachýnem vytváří nebesa Stáváš se andělem pro andělaKolem tebe...

Miláčku obejmi mneJen zvolnaNemusíš pažemiStačí slovaMiláčku mluv na mnevyšeptej  z tichaať se líp dýcháMiláčku postůj v čase                                co spěchá             ...

Miláčku obejmi mneJen zvolnaNemusíš pažemiStačí slovaMiláčku mluv na mnevyšeptej  z tichaať se líp dýcháMiláčku postůj v čase                               co spěchá             ...

O "OBYČEJNÝCH "                      Když žijete Nikdo vás nepostrádáSplýváte s časemSplýváte s ulicíPlynete tak nějak všeobecněs občasnou výjimkou  jež souvisí s nesouvisícím zavedeným rituálem dníChvíli se o vás vypravuje a dlouho...

Jitka WinterováOptimistická krásná žena,  plná elánu,  energie, optimismu, s citem pro fotografování,  cestování, psaní, poezii, divadlo...jsi skvělá žena Evi

robot stroj displej sluchátkoNic se nezměnilo podobáme se ne  myšlence ale sdělení od jiných sdělení elektronickému výboji     v samomluvách na  každém chodníku Podobáme se výfukovému  plynu  i doteku silonových šatů jež bychom chtěli znovu ochutnat Podobáme se...

AnežkaNaučila jsi nás číst Evičko: autor, úvod a pak okamžik, kdy jsme rozklikem ZVEDLI OPONU, abychom mohli číst dál, až na konec světa ...  A já po pravdě jsem kolikrát až oněměla, zastavila se v čase a přemýšlela mlčky: 1) jak výstižně třeba jen pozorování dění jsi vložila realitu do poezie...

AnežkaNaučila jsi nás číst Evičko: autor, úvod a pak okamžik, kdy jsme rozklikem ZVEDLI OPONU, abychom mohli číst dál, až na konec světa ...  A já po pravdě jsem kolikrát až oněměla, zastavila se v čase a přemýšlela mlčky: 1) jak výstižně třeba jen pozorování dění jsi vložila realitu do poezie...