Letím pomaluKřídla kabátu rozevlátá podobně jak šála obvázaná kolem zápěstí   aby se dechu  dostala vsudypřítomná volnost prolínajícího vzduchu Vzduch je také křídlo létá jen my ho nevidíme je to vlastně anděl  mnohokráte se mi zjevil         ...

Pokud je báseň zadržený okamžik pak vzlínám do času ve vteřinách všech dějů co lnou k sobě až stvoří příběhNevíme jaký a kam otočí se vítr a kde zapadne slunce i kde možná prodlouží  vteřinu na trvanlivost věčnostiči možná jen se pootočí na podpatku Zachrastí podobně co nalámané větvičky v...

Noc neroztrháš tak aby vzešel den dřív než kohout spustí trilek pro ránopřesně tak jako neroztrháš cokoliv aby nezůstal aspoň kousíčekNelze roztrhat co byloa i kdyby zůstala jen noc     přece má hvězdy jež padajíDlouho jsem neviděla létaviciDlouho mi nepadla z červánků k nohám...

Všude jsou minulostiněžné vlání i prudký lijákVšude kolem i kolkolem            v prostoru i mezi nadechnutímV hřebenu i zaschlé růži z věnce na poslední cestuVšude jsou i tam kam dohlédne jen srdcetam kde se nadechuje sádrový trpaslík v zahradě před domemi vrátka...

V tomhle opuštěným světě s tolika lidmi bloudíme mezi sebou jako bychom si hráli na slepou bábuJenže tenkrát to byla radost nás malých honících se dokola jako káča  viskajicích děcek co se změnily v  poletušky mezi komáry a muškami v kapradí blízko mokrého jehličí  a mechu Do...

Vcházím do vůněNevím zda lze vejít do vůně jako do dlaní nebo do vlasů či do vnitřku zeměNevím zda lze vejít do pampelišky či do ohně  Možná jen do vjemů a pocitů Neznám zda  přicházejí tmou     a nebo když padne ocas duhy do hladiny Nevím ale jedno je...

Jedu domů mezi mnoha kolejemi Někde uvnitř mne se otevřelo okno  do všech vagónků z Lega postavených na koberci v obýváku Táta když přijel z práce vždycky vzal jednu mašinku a postavil ji na slepou kolej.... Ta je má... usmíval se brácha se vztekal že nemůže v klidu hrát na kytaru protože...

Padá déšťNevím jestli může padat déšťJestli jen nestéká z oblohyJestli nepláče Jestli neomýváV tehdy  v tenkrátmne umývala maminka v sedací vaně uprostřed velké kychyně v podnájmu domu kde paní domácí leštila dveře třikrát za den Okna se myla každý týden a běda když na schodech byla stopa...

Zadrhavám se v klubku bavlnyco visí na konci svetru který už nikdo nedoplete Jedna jehlice v posledním okujako by chtěla říct jsem tu stále s tebouJsiten svetr jsem vložila do rámu zavěsila na jednu z chlopní v mém srdci Občas zabolíJsem starožitná v časech odlidštěnýchV časech určených jen...

Spadl mi lístek do vlasůProjela mnou celá klaviaturatančily ve mně bílé panenky a černé cylindry  Vlnily se notové papíry houslové a basové klíče se proplétaly mezi linkamiV časech dávných  jsme prolézaly   všechna zábradlí holky i kluci Ti nejšikovnějši dělaly kotouly a koukala...