Kéž by všichni měli světlo v myšlenkách a byli tak pokorní,jako jsi ty,Evičko.Aby měli v duši klid a touhu ne po třpytivém pozlátku,ale po vzájemné lásce,úctě,pokoře.Nádherné slovní obraty zde máš a hlavně pravdivé.Pro mě krásná báseň,za kterou moc děkuji

Teď jsem pořad doposlouchala...jsi neskutečný živel  ( a to myslím v tom nejlepším). Na dřeň jde opravdu až do morku kostí,přitom nenásilně,spontánně,díky tvé skoro až živočišnosti,která je hnací silou celého pořadu. Jsem moc ráda za toto setkání s klavírním virtuózem Radkem Svobodou,jehož pár...

A co zůstanekdyž se vytratímeMožná zbytky zpřetrhaných větze spuchřelé pamětiMožná někde na dně skříně knoflík roztrhaná punčocha cár papíru s rozmazaným písmem které se snažíme právě teď vyluštit ....zítra u našeho.....přijdeš..tvůj ...Jméno je vpité do krabatého papíruMožná o trochu víc...

Ve vráskách času a slzách domů procházím se V sobě utajený vzdech A sepnuté srdce do křížku Jako bych viděla ruce babičky jež před každým jídlem děkovala Bohu a žehnala stolu aby neosiřel Tam někde bylo víc než prosté žití Tam někde vykvétaly byliny      z který se vařil...

Vzpomínky se za mnou táhnou jako stuhy Básník by měl chodit sám Nevím zda jsem ale toulám se poprašných cestách Kde se otevírají dlaně  políček jedna v hnědých krajkových rukavičkách druhá má ještě palčáky třetí zelinkavý satén a na horizontu cesty sedí pes Čeká možná na mé stuhy...

Slyšela jsem že v šedesáti letech je hanba se milovatNatož v sedmdesátiBlahoslavení chudí duchem řekla by maminkaCopak je na milování tak hambatého ve stáříNic naopak mnohem víc  je o lásce než o nahostiO vnitřku tam kde těla se propojují s letopočtem a vráskami dušíTam kde není okázalost...

Dotýkám se vás všech uvnitř sebe V jiném století hrají polonézu Je neopakovatelná v prostoru objímání coby hedvábné pápěří v kroku dokola možná jsem tam noc co noc s tebou jediná nejistota jediné nepředvídatelné opojení            v jistotě...

Kolem starých platanů zpívají si kroky historii věkůNeslyším jiNěkde pod zemí vytikavá do kořenů čas a mně je lítože v něm už nejsemPozvolna vzdaluji se                   z minulých životů do veškeré přítomnostiNevím zda ráda či nerada jsemv tomhle...