Archiv článků :: Ave Aburh umělec /Eva Hrubá/

Svět od ave aburh

23.10.2013 18:18

Na jehlových podpatcích vyšel muž v sukni ze zatáčky opřel se o dalekohled na břehu prapodivně žluté řeky Pomočil se " ožrala" utrousila vrásčitá babka podobná starému neforemnému dubu "fuj" muž se otočil Povytáhl sukni nad kolena a roztančil se Projíždějící auto co bylo vystajlované do...

PŘÍBĚH od ave aburh

23.10.2013 18:04

Duha se zavěsila za strom a krákající vrána se v ní proměnila ve slavíka Náhle se nebe vobjímalo do člověka co stál dole po kotníky v kopřivách Necítil bolest Úleva Fialka rozvoněná podlomila kolena V mracích se otevřely dveře a za nimi jen prázdná škvíra Vpadl tam drak a dítě co na poli s...

Počkej chvíli od ave aburh

13.10.2013 18:33

Někdy nás život odsune ledabyle od stolu Židle upatlaná zavrže a opět se vrátí prázdná a ošoupaná Někdy ji vypelichaným štětcem natřu má vůni skořice posadím se a posečkám Rozplyne se než přijde v dlouhém kabátě se zbytkem rohlíku na klopě žena-Doba uplakaná kolem kapes...

ave aburh..nebo-li eva Hrubá báseň JSOU

13.10.2013 18:17

Jsou místa kam se ukrývám a stejně se neztratím Jsou masky co nenasadíš není karneval Jen stín Jsou andělé co objímám a vchází do mne před spaním Jsou dny kdy ve vřesu růže hledám jako hříh a klíče ve dveřích Prázdno Bílý sníh Jsou minulosti co gumou...

okopané kameny od ave aburh

07.10.2013 20:02

Venku je léto Podzim ocas zatáhl a slunce s paprskem miluje se Pavučiny dušičkově voní kdosi už doma vyje na věnce co dýchají na hřbitovy V cestách je zima usmrkaná a prázdné kolostavy Zámek nezazvoní Někde uvnitř mne praskaj hvězdy i velký vůz je malý a princezna Lada myší kožíšek do truhly...

Roztříštěná tříska od ave aburh..aneb evy Hrubé

07.10.2013 19:54

Třískla do stolu Deska se prohla a zavrtěla ve vzduchu Kvrdlačka bez vůně Hrnek s kávou vřískl o podlahu Domov co není Jen roztříštěné letokruhy Kolik životů Tolik beznaděje a přesto v nadějích třískami ke vzpomínkám se přišpendlujem Nazí dušohledci co o zem v bezedném chtění...

prostě tak... od ave aburh

07.10.2013 19:45

Marnost zmaru přepadá mne zloděj všech darů co blankytem oslňuje a duše je balónek Ptáček co křídly balancuje předtucha blízko pahorkatá olizuje kraje obrubníků kde tančí smrt Chryzantéma ráje Zakopávám o nalazené gramodesky rozlámané Uvnitř veškerenctva padám do naděje

v roli paní Komisař ve hře pana Vlastimila VENCLÍKA..TA NAŠE PÍSNIČKA ČESKÁ..O POSLEDNÍ CHVÍLÍCH PANA KARLA HAŠLERA, jsem prý byla odporná,,, skvělé hodnocení hereckého výkonu..ano, byla ,jak jinak,zlá, sugestivní, mírná, ALE POŘÁD GESTAPAČKA,,,

07.10.2013 19:35

Ave Aburh když duše nekorá

22.09.2013 15:33

Tam vysoko na hoře hor kde mrakům je tajůplně najdeme radost i bol a sami v sobě se zpovídáme zda anděl v nás není jen čas co čeká na nečas V kostele pokleknu abych se odprosila za tebe za tmu za hvězdu co nehodní nosí vprostřed čela V mracích jsou...

ave aburh....Na chvíli

22.09.2013 15:26

a až mne otočíš na záda bude to bronzová hra nemilovaná milovaná tajemná víla tvá a až tě obrátím na břicho prsa na prso protneš mne Skřítek z obrazu co v rámu zkamení Tajemné znamení Naše rty a až se propletem dva copy do dlaní cudně nahatí nebudu já Nebudeš ty na chvíli ...