Ráno je bolavá omrzlá růže bez trnů V Kašmíru v kolenou otisky muškátů bez vůně jdeš ulicí kde na kopci alej z akátů kaštanům ustupuje nevidíš tanečnice z vlčích máků Svatební talíře Na trhu pod kostelem rozdávají polibky smyslnou vůni kakaa  mandlí a heřmánku co očistí tě   ----ach...

Miluju svět co ztratil dech hluboko v nebesích plácá se poslední beránek bez oběti                 Je tolik nalezenců bez placenty  Tolik holubů co nakazí tě i bez brouka hrobaříka V reflektoru smrti slepota se neodříká Ťapkání V posledním hnízdě  ...

Počkej si s motýlem v hlavě a patou v marveništi za vlakem písek a suché květy potrhané mlhou k tobě vrací se myšlenka uzarděná za lahví provázek šňůrka propletena Chomáček veršů Vínem brodím se střízlivá Sekunda doteku počkej si ve veřejích za deště ve slunku

Přišla a sedla si na bobek mochomůrka v klobouku z dob prabáb a dědů  Usmála se a rozkřupla jablko  Sliny zesládly zatímco ulice řvala-Heuréka.- heuréka egoismu a jeden a jeden byl jen jeden a nikdo v ničem nikam Jistota je být narcisem metrosexuálem frotérem To nikoho nesere tak jako...

Je tolik farizejů a podaných dlani bez stisku,,, je tak mnoho milování bez lásky, je tolik virtuálních přátelství bez doteků,, je tolik smíchu za kterými nevidíš bolest,, je tolik životů a žádný život,, je tak mnoho slov a ani jedna věta,,, je všeho přespříliš až se jeden druhému...

Počkej si až se rozsvítí země ten lustr ze svíček kde schovává se bezmeznost křížů co sebeckost měsíce patřícího jen noci uhnilé hvězdy v kopulích zvonům odstřihne Je ticho jak ve válce   a ty spíš náruč rozevřenou jako bys čekala vlasatici lásko holohlavá--------------------------

Klid  se rozerval Pytel třaskavin a vysoký smích Ďábelské nymfomanky serval poslední chloupek z rozkroku pánů co nosí boží jméno jen do kostela a kurvy jsou květiny na klopě a děvkám sluší i bradavice na prsu znamení toulavých koček Výbuch není tympán ani bubnové sólo v propletencích těl jen...

Život je péro na zadku kohouta načepýřený chochol lichvářů že pane Molliere   Je tolik her a samá vražda až krev stéká na sedadla a smích je sníh co oko Kyklopa  rfozkopává stopy jdou ze zrcadla do zrcadla Za rámem Harpagon Na omítce skica prastará zvadlá od Rembranta

Venku černo to nářek vran rozdrnčel hrany všech hran a provaz se propadl do krkolomných jam kde v jílu zapomněl se úsměv včerejšků   Vevnitř lesa  ...