Na zemi vedle andelůčíhají upířiBoji se světlatrhají v tnáchasají JEJICH NESMRTELNOST JE VĚČNÁ

Ave Aburh Eva Hrubá Bosonohá poezie JEDNOU Jednou až jednou přijde ta chvíle uklidit v srdci všechny oharky aby se nepropálilo aby mohlo klidným tempem jít Pulzovat jako dřiv na tepnách aby se nezadrhávalo  do kopců aby nevypadávalo z rytmu tik... Nic.. Tikytak pro zbytečnost starého ohně co...

Oplotili jsme se Zavřené duše sedí v zahradách plných vzácných stromů a libují si jak lehce lze zmizet za hradbou barevných kamenů cihlovatých cihel i dřevěných ozdobných mříží Lebedíme si jako bychom chtěli zdrhnout           od hluku i šepotu...

Absolutně krátkáBáseň Pro tebe

PROŠLA potichu všechna zákoutí včerejšků i předvčerejšků Nebyla sama Držela za ruku  všechno co bylo a tehdy se zdálo být zítřkem i pozitřkem i napořád Tehdy kdy co setkání to propojenost Tehdy kdy nebylo místo na balast Jen na granáty a jantar z Baltského moře PROCHÁZELA se a cítila...

Svitá Celou noc tě objímala tak nevinně jako dítě které se přimkne k mamince do tepla náruče tak jako dítě co cítí oporu tátových paží Celou noc v objetí tiše šeptala obyčejná slova Vestoje navzdory všem poletujicím myšlenkám jež mrmlaly něco o marnosti TISKLA tě vroucně tak aby neokradla...

Básník a denV malé posetmělé kavárně kde se snoubily minulé věky s lehce dotýkanou současností seděly poloodhalené dámy u kulatého stolu Jejich ňadra vykukovala z barevných blůz a nohy cudně překřížené paradoxně vyzývaly muže k pohledům Kolem nich pluly další pitoreskni postavičky a klopily...

Básník a denV malé posetmělé kavárně kde se snoubily minulé věky s lehce dotýkanou současností seděly poloodhalené dámy u kulatého stolu Jejich ňadra vykukovala z barevných blůz a nohy cudně překřížené paradoxně vyzývaly muže k pohledům Kolem nich pluly další pitoreskni postavičky a klopily...