Lásko Ty která vcházíš bez optání která nezvoníš Neťukáš ani Ty která vstupuješ i tam kde není nic jen usebrání Neřešíš  zda smíš rozeznít zvony co už spaly Lásko Ty jenž nedbáš na ticho převtělené v stiny klidně si vejdeš do tmy a rozžehneš světlo které tklivě svítí Ty věčnější než věčnost...

Stalo seTicho přestalo mluvitVoda vyhořelaDoteky zkamenělyLedová tříšť spálila citOheň se rozplakalVzdálenost  prodloužila dálkuVzduch ztrouchnivělJen stejná píseň zůstala stejnou písní Stalo se

KDYBY  Kdyby se dala bolavá  duše  spláchnout a všechno zlé by odplavila voda Kdyby se dal vykřičet smutek  a rázem  se rozmluvilo  štěstí  Kdyby  ses  mohl  opřít  o záda ...

Ave Aburh Eva Hrubá Bosonohá poezie CESTA " Prosím jeden lístek do NIKAM " "Kam?" "DO NIKAM" Dostala jsem jízdenku PŘIJEL VLAK BYL OPUŠTĚNÝ DO NIKAM NIKDO NEJEZDÍ NASTUPUJI STAHUJI OKNO VZDUCH VONÍ LIPOVÝM KVĚTEM JEDU TAM KAM MOHU JEN JÁ V KOLEJÍCH VŠECHNY CESTY Z MINULA I VŠECHNY...

Bavi mne město když  spálenou trávou voní zažehnutou sluncem nebo lupou zvídavých klučinů Když cítiš klobásu a ze vzdálené řeky rybinuBavi mne město kde tušíš staré časy i nový svět mezi současností Město kde bylo je a bude Tam kde dlažba  ornamenty tvoří Bavi mne město kde ...