Je všeho tak málo
i déšť se utopil v ohni
je všeho tak málo
i města osiřela úderem večera
Je všeho tak málo
že rána jsou plná jen kávy a cigaret
že i pozdrav zapomněl na slova
a dotek usnul někde na polštáři zmuchlaný mezi vypadanými vlasy a drobky snu
Je všeho tak málo
i v neděli kdy se zaplní jen prázdný čas
Je všeho ho tak málo
i v hudbě se oblékly housle do futrálu
a saxofon přestal objímat jazz
a blues jakoby ztratilo houpavý krok
Je všeho tak málo
že na tržištích stojíme vedle sebe mlčky
že bloudime kolem sebe
že dotknout se by bylo nemístné na veřejném prostoru bez hranic
Je všeho tak málo
A PŘITOM TAK VŠEHO JE V NÁS