Prostě vše je tak, že prosté se mění na sprosté a sprosté se stává prostě prostým úkazem ve sprosťárničkách nesprosté společnosti, která ví,že čistá je fakt sprostá, protože by se vyjímala a tudíž každému umělci za života jeho kopeme hrob beze slávy zavidíce sprostotu jeho, že jiným je a...

Okolo domů  psi  a obrazy v barvách slunce co nevisí na oblouku mostu                  Tak  ti nevím                  ...

Padají slova  Je to d隍 topí se v něm neoholení démoni zanedbaní              tam pohádky nedohlédnou natož princezny   Panenky v saténových šatech místo slz  Ornamenty korálů a mořské...

V průvanu vlajkonoš s fáborem za ním siť plná ryb a peří z kachen co vylovili žebráci ve stoce poblíž Vltavy Na nábřeží korzují  holoubci chocholatí a promrzlá stařena s ústy od malin umourousanými rukavicemi spadlé koutky povyšuje výš Úsměv až někde v rybím oku co nosí holka na krku aby byla...

Venku je bezbřeho déšť smýká se po sklech a poslední doteky vlaštovek olizuje Daleko ve tmě stojí zoufalství máje Bez polibků hledání je zimomřivé   Ledové dlaně V šeříku šeřík kvete stromy i s vůní cítí se prázdně Tam někde u slunce potkáš polibek otisk rozkvetlé stráně

Pochybnost pochybuje o nepochopitelném pochybení duše co vklínila se za obzor Touhou roztoužené vážky usedají na motýly a sovy poulí oči vprostřed dne a v noci myslí na víly řekou se ženou obrazy žen co pod sukní lásku ukryly-------------------------  

Každý večer když spánek na okno neťuká svíčka na stole bdí  rozteklá kdosi tu zpívá motýl na zácloně křídly mlátí o oka Nejsi tu  Na splavu Viktorka láskou rozbitá  ve smíchu umírá Častokrát v ledové kávě sedlina Slova prokletá Chci tě obejmout  blízká a daleká