Na obloze se houpe na židli osamělý mrak oči má které nevidí že slunce vezou lidé na marách Je 17tý listopad Na rohu ulice s kytarou ve futrále žena se ztratila v písničce za bůra Martin na koni nespadl do závěje místo sametu zmrzlá je peřina Satén uklouzl po blesku do beznaděje Z klíčů co nezvoní...

rozmazlím si tě obrázku malovanej co nikdo nevidí uvnitř otazníku  písmenek a nakreslených dní   V ulicích meluzína uhání mezi listím a ohořelým cigárem kloboukem a míchanicí parfémů Pyramida abstraktních omalovánek kde srdce se podobá klikyhákům ze stínů   Stromy co hostí upachtěné...

Otočit vypínačem a místo světla rozžehnout slova malé chaloupky na kopcích hor podél potoků vlasy trav rozhozené na posteli země Usínat se nesluší protože stovky křížů ruší Boha ze spánku a hřeby olizují dávno vyschlou krev Starý pán mumlá modlitbu jenže vytí psů je nadoslech že blesk stáhne ocas...

Ve tmě nic nepotkáš jen špendlík strach Za kostkovanou košilí táhne se mlha Pruh dechu z úst kuřáka V sukni z modrotisku jezero tančí mazurku se stromy co myjí si ruce před zvukem pily Odejít čistý-- V pilinách za vůní těžkne stromořadí aleje kterou kráčí tlustej sebestřetnej nenažranej svět s...

Rozmazlená něha se posadila do stínu uplakaného slunce rozevřela květovaný deštník s krajkou utrženou z kredence ve skladišti nanicovatých tajů minulosti a vzdychla že prostovlasému stromu odletěly všechny klobouky z temného peří poštolek Jen holub seděl dál v zobáku dopis Nedaleko  u...

Poslední klokočí z růžence připnu na černý šat co páchne naftalínem a převoní bolehlav   Bocelli na pódiu v očích nebe otvírá aˇ"poslední hodina" Wolkerova vzbudí zem co pachem posedlá drtí nám chodila   Nenajdu tě  radosti co kolena láskou podlamuješ   a zase lžeš vlaštovko bez...