tramvaj obsypaná deštěm vzlíná do olejomalby výparů co ji ochrání mezi perutí a dlaní Bůh cizinec mezi Bohy obepjal slunce co spadlo do setmění mezi průrvy Díry v ohni zemětřes co do mašlí svázal mraky mezi hroby blankytu postává mezi opuchlou tmou co otvírá oči obzoru a dálavou kde voda je...

Ve vystydlé kávě usměv pošklebek za všechny oči v černých brýlích za všechny  opuchlé kotníky na cestách za všechny myšlenky co druhým ženou do tváří strach NIKDY NEBUĎ JINÁ řekl van Gogh a uřízll si ucho a Mozart se směje až Bertramka pláče Na opuštěném věšáku roztrhané noviny čepice a...

Celej svět je vykloubený z vět voskový amulet bez kostelů a ticha Řev bez slzí Vystříleli anděly a křídla připli jako mucholapku mezi masařky komáry a hrobaříky Vstoupili do sazí Té tmy co neusíná Na lžičce zbytek vína a bolest ožralá na schodech do nebe usíná a žena s vlasy z ohně špitla " mám...

Mele se soukolí kol koleček a mašlí a zrzavých nadějí mele se souhvězdí s hvězdami Zmítá se v objetí a nebesa jsou doteky andělů co křídla odložily aby usedly na střapečky vlasatic co padají Oheň je nespálí zůstanou čarami zůstanou vzduchem co nezkončí Melou se polibky co suché rty rozmáčí do...

Nedefinovatelná lásko vrazila jsi mi do úst cigáro ten plamen co mne udusí   neznámá lásko vyobjímaná tolikrát zakřiknutá a znovu zrozena   jak si tě vymiluju  když  žízeň jsi  opilá a touha ústům nedovolí vydechnout   jak si tě obejmu slovo bez doteků výkřik co tmu...

Obejmeš poezii a ona tě umačká silná a sebevědomá jediná v zemi bez nálad                           a bez citu v zemi opadané  v zemi z upatlaného těsta špinavýma...

Nikdy nenos na stůl naději pro hosty co ji nejedí Prostři a nech otisky oni je najdou mezi knedlíky pivou a pěnou bez rtěnky Nikdy nežaluj do cukřenky svoji sůl nebo ji druhý osladí Nerozvazujme tkaničky pochybám jsou to červánky z vína co lásku obeblují jako ostrovy Počkej na oka-mžik co vezme...

Ulicí se plazí nevyspalost co snům zakazuje příběhy to pohádky vyloupané ořechy Na oprýskané míse se souhvězdím blíženců v dálce cvakají podpatky poslední víly tancem rozpouští mlhu v zácloně ruměnec misto stínu cinkot podkov koňům oháńky mění na harpyje Medúza dne zmačkaný celofán do mechu...

V pěně mraků pivní břicha podobají se beránkům a revoluce je těžký retro v kalhotách do zvonu až tě potkám zvednu pěst za bílými krabicemi tančí lev bez ocasu vykašlávám zbytek svých plic když souložím s větrem a polibky jsou draci bez křídel-------------------

Praha vstává do vzteku a poslední orgasmus leží na myšlenkách pohozený motýl mezi můrou dobrého dne metro vzlíná k slunci v tmě vzduch karamelizuje tajfůn rozcuchaných vlasů bez mašliček cukrkandl nenahradí Ruce jsou štiky  Oči v síti samotáři potměšilých pohledů na špičkách bot Praha je...