ave aburh pudřenky
zrcadlo v kalných sluncích odrazilo obličej
-roztrhané tělo motýla-
s hřebenem ve vlasech poslední moudrost vyčesává sova pálená
všemi kořeny stromů s rukama sepnutýma
než padnou na kolena k travám přerostlým
Vrostlá do zdí omítka v cihlách vysypaná
-vanilkové dětství v míse v drobečcích hladovým vranám rozsypává
úzkost i let
Je den co noc rozsvěcí
aby měsíc nepobled
a varhany táhnou ulicí
Ploutve not Oči pudřenek