ave aburh eva Hrubá vyhostili anděla
Vyhostili anděla
ze země duchů
kde se poflakují fialové stíny
mezi haldami odpadků
a touhy po kopretinách
Anděl schoval křídla
pro jistotu do batohu
mezi papíry s básněmi
o touze
o milování
o ďáblech co nosí šat z povětří
a ťapká ulicemi Sedí v louži Mokrý pták co nevzlétne
Utíká do nebe v kterém se udusila láska
a láska Poslední pohlednice Krůpěj nostalgie
sedí v batohu a pláče
Křídla oblékají oblaka do peří
a lidé běží dál
FOUKNI