když ztratíš smích

je i silnice dlouhá

ta z místa do místa

i kdyby byla z korálků

už se neblýská

        ani na  časy

je samej smog má dlouhé

pačesy za které tahá

cestář u cesty

 která neexistuje

když ztratíš euforii

toho blázna co se chechtá

protože je všechno

k smíchu i smrt A NIC HO NEROZHÁZÍ

protože JE  blázen

      tak je ti smutno

      tak smutno

 že se i domy začnou ohlížet

že se i stromy zmenšují

a kamení se mění

na zrcátka

do kterých kopeš

aby ses náhodou nepotkal

a nemusel pozdravit

protože když je smutno

i Dobrý den je lež

 a tak jdeš ČLOVĚK mezičlánek

ČLOVĚK zimostráz

          a taky pes

štěkáš a přitom lížeš rány

kolemjdoucí havěti

SMÍCH A SMUTEK

STEJNÉ PROKLETÍ