Mlha je svatební závoj na tváři nevěsty Jsem nevěstou Jsem mlhou jsem zastřeným okem ve tváři co v tajemství obnažená až do vnitřku těla něžná i zarputilá v krajce ze všech mlhovin jsem pára i dým    Vznáším se v prostoru nepolapitelná a svatební jako láska v ten čas  zbloudilá i nalezená v milování  Jsem kapička rosy polibek slz v ústech Dar v krvi vprostřed rozmazaného nebe siluet andělů dotyků země i rukou živoucích ve svatebním závoji z mlhy na konci roku dvoutisícího dvacátého čtvrtého jsem nevěstou časů příštích V mlze i z touhy a šeptem závoj jako dveře do chrámu otvírám Vítej v pomerančích meruňkách v oranžové barvě Mistra malíře 

Mlha je svatební závoj na cestě do obrazu ze střípků společného talíře 

z pomlk i plynulostí z mléka i lógru 

Z papíru jantaru i olova Mlha je nevěsta v azurovém moři života