Ave Aburh  Vracím se  

( autorská  práva )

UMĚT  TAK MALOVAT 

SLOVA  JAK  OBRAZY 

VRACÍM  SE VRACÍM  DO DĚTSTVÍ 

kočárek  a kůň  houpací 

vprostřed  prastaré  kuchyně 

dečky škrobené  na stole 

VRACÍM SE VRACÍM  DO DĚTSTVÍ 

TESKLIVĚ 

medvídci  v zástěrách

spí v postýlce 

cítím  vůni pudru 

mazlím  se v představách 

SLOVA JAK  OBRAZY 

VRACÍM   VRACÍM SE DO DĚTSTVÍ

v otevřených křídlech skříně 

usmívà  se letecká  uniforma táty 

a máminy  taftové  plesové  šaty 

To byla  láska 

Tanec  sladký  než  přišla  turbulence  zrady 

"MAMINKO  UŽ VÍM 

CO JE BOLEST  Z LÁSKY "

VRACÍM  SE VRACÍM DO DĚTSTVÍ 

mrkaci  panence češu  nylonové  vlasy 

vracím se vracím 

a myslím na louku 

kde dávali  jsme  si uslintané  pusy                 s bráchou 

a na padlém štožáru potěškávali

rovnováhu  štěstí 

VRACÍM  SE VRACÍM 

KOLEM MNE  OBRAZY                                          V NATŘENÉM RÁMU ZAŽLOUTLÉ  FOTKY 

CO NEMLUVÍ  JEN  OTISKY MINULOSTI 

umět tak malovat slova jak obrazy 

co voní  po dřevě  kde jsme si hrávali 

na kládách v Dřevoně na schovku 

jediná  holka  v bandě kluků 

v teplacich na gumu u kotníků 

voněli  jsme po dřevu  a pastelkama 

chleba se sádlem  zapomenutý  na chodníku 

Z otevřeného okna  blízko  železnice 

slyším  hlas :

"EVINKO  DOMŮ"

po kapsách  piliny  a třísky  v prstech 

zadřený  čas 

VRACÍM SE VRACÍM DO DĚTSTVÍ 

VE VÍŘE  ŽE CELÉ  NEBE 

SLYŠÍ  MŮJ HLAS 

MALUJI  V SOBĚ  OBRAZY 

MALUJI SNÁŘ  

....PROLÉTL  HOLOUBEK  MEZI MRAKY

ZALESKL  SE 

JAKO SLZA CO SLÉTLA  Z ŘAS 

OTVÍRÀM  DVEŘE

NA PRÁZDNÉ  CHODBĚ 

JEN PRŮVAN  CO VMÀČKNUTÝ  V ZÁCLONÀCH 

JAHODOVÁ  SAMOTA 

A KREV  SLADKÉ  ŠŤÁVY

NA ROZPUKANÉM RTU

MALUJI MALUJI  SLOVA 

A KLÍČ  OD DVEŘÍ  CÍTÍM NA KRKU 

"MAMINKO   UŽ  VÍM

CO JE UMÍRÁNÍ 

KDYŽ  NIKDO  

NIKDO  NENÍ