Ave Aburh Víra

28.11.2017 11:35

Víra 

Tma
Z nebes padá  voda
Leskne se  na kostkách  chodníku 
Lidé se smekají Tedy přesně řečeno kloužou 
Někdy jsme směšní  když  se nám rozjedou nohy 
Ach ta důstojnost
Voda se zastavila  pod obrubníkem                         a vytvořila  oko  Malé  jezírko   do kterého  nahlíží  okna  i stromy  i samotné  nebe 
Jak projíždějí  auta  zatřpytí  se   a rozechvěje  Malé třpytky  plavou   po hladině  Rybky  v akváriu
Tma
Z nebes  je cítit  kouř 
Misí  se s uhelnatým  drsným  obrysem chlapa  co rozšlápl  jezero i všechny  rybky  a tvrdou  podrážkou  vykreslil 
"Něco"  co vypadalo jako škvarková  placka  rozmázlá  na plástvi  plechu
Lidé  zpomalili Tedy přesně řečeno
ustrnuli  v pohledu
Někdy jsme  vystrašení když  vidíme
neobvyklost
Ach  ta  strojenost
Tma
Z nebes  jsou slyšet  zvony 
Mnozí jsou hluší  protože  přehlušeni  vlastní složitostí  neslyší  jednoduchost
tepajícího úderu
co nezpomaluje  Nezrychluje  Zesiluje
A chlap  co rozšlápl  jezero  se zastavil 
byla v něm  vteřinová  očividná  posvátnost  zblankytnělá  něha 
Pokřižoval  se
Tma 
Z nebes padá  voda
Na zemi  malé  jezírko  do kterého 
nahlíží okna  i stromy  i samotné  nebe