ave aburh v zemi
Obejmeš poezii a ona tě umačká
silná a sebevědomá
jediná v zemi bez nálad
a bez citu
v zemi opadané v zemi z upatlaného těsta špinavýma rukama
v zemi snů a beze snů
obejmeš milost a nečas tě žene
ulicí podobným sukním okvětního lístku
Pestík je smyslnost a vůně
Tak se objímá
Kráčíš v černé a jsi tma
světel zbavena Pluješ se stíny v rozích domů Bojínek
co se tiskne ke klice
jakoby byla jediným dotekem
v zemi kde hoří čas na obličeji hodin
Objímám tě všemi vráskami
abys věděla duchaplná
Tam někde ve škvírách čistý papír
Podobá se klaunům
Tleskám
a oni neslyší................................