Když nesvítí na nebi ani jedno slunce

a měsíc si oblékl pyžamo

Tou tmou kráčím osvícená láskou ve své lucerně

dávám ti ji

               tobě a tobě

                 té a té

                   tomu a tomu

a všem domům bez domovů

když do kaluží nepadá zlatý d隍

a stromy tají dech než květ porozkvete

vcházím do nirvány a otevírám dlaně

dávám je

             tomu a tomu

              tobě a tobě

                té a té

a všem cestám na cestě

když v ulicích hlomozí kročeje lidí

a švitořící podobní ptákům bez křídel

otevírám paže k objetí

a vtisknu se Letokruh do kůry

dávám ti ji

               té a té

                tomu a tomu

                 tobě a tobě

za každý okamžik v nežití co vznítí žití

když objevíš pocit mezi nepocity

vyjmi ho Jedinou vteřinou se zhmotní

a kolem nás čas příběhů zastaví se

Dávám ti ho

bez kouzelných hůlek  Operných holí

bez řek co hrnou vodu

bez hudby co slyší hudbu

Vzpomeň si až srdce do červánků vlétne

Jukni na oblohu