Ave Aburh Stíny
Lakotná ulice
provazy sobecké rozpíná po dlažbě
žíly promodralé v oku kaluží
kde zemřel soucit hlubokého dechu
a objetí nesehrané
Vprostřed chrámových dveří Solný sloup
bysta euforie otlučená
Hladové dobro v stromořadí oběšence odstřihuje
a chudobkám ve vázách mrznou nohy
Vedle ničeho pole orchideí
V mlze dlaň s prsty zlomenými
a v ostružiní houfy ptáků
Vylíbané stíny