Každé ráno  češe slunci vlasy
další  z dalsich a ještě dalších dní
a slunce  sedí 
Je  usměvavé  protože  zacuchaná  jinovatka  déšť  sníh  krupobití
padá  do  mlhy  kde se ztratí

Jako tenkrát  ty
Písni
cos zněla  ve všech  věžích tohoto světa
Usedavně  i naléhavě 
aby ses dotkla  srdce zvonu
Ten  zvon  je pořád ve mně

Někdy  ustane 
to když  v kostele  na klekátku  prosím
o milost

Každé ráno  si češu vlasy
a
zpívám