potkala jsem  řeku na ulici

vlnila se a plná šupin a čtyřlístků

zmáčela chodila   Stála jsem bosá v údivu

s proudem splynula  Obnažená průhledná samolepka

milovala  se s vlnami

a chodníkem kráčeli lidé bezhlaví zachumlaní ve stressu

Ach pane Seiferte

býti básníkem  je souhvězdí nepoznané

a v řece vlní vaše sloky

mezi boky  rety a orgasmem

objímám vás a vždycky budu

Mistře otazníků vzlyků  sevřenosti  polibků

podobných malíři  v zákoutích duše

Polocckovo šílenctví  obrazů

Tam se potkáváme Básník a řeka

na ulicích mezi ťápotami 

Jediné lucerny uvnitř světla