Když potkáš pomeranč v písku

Otisk léta Nezvedej ho pro druhé

Když potkáš v jedné vteřině tisícero hodin nespánku

neusínej nech ho až procitne

Když zakopneš o sladkost

válej ji na jazyku až se rozplyne

a vzývej všechny čokolády Oči koloušků

nech pro druhé

až potkáš uplakanou řasu Tu tanečnici bez parketu

na starý gramofon položn  černou placku

a tango nech houpat na podpatkách

když najdeš slova co nezmizí

ani po letech Dej letokrukům jejich krev

a všem druhým nech ve vlasech tuhle báseň

v zažloutlých papírech