Ave Aburh O rozcházení
Rozchazeni se - je horší než smrt
Ta je definitivní
Nevratná
Je popel a hlína a ticho a věčná bolest s kterou se naučíš žít
Ale jak se naučit nemilovat když miluješ a nemilován vyhoštěn zůstáváš mezi otázkami jako uprostřed planých růží a hluchavek Jak odcházet když tě zahnali a ty stojíš v díře bez žebříku
ve své vlastní smrti živoucí nemrtvý protože srdce je signálem
co stále vysílá
Rozcházeni se - podobné je smutečnimu obřadu bez květin a bez řečníka
Opouštějíci odchází bez slov
A nevyřčené zůstává nepochopeno
a ukládá se hluboko - hluboko do třetího oka
....
Potkávám slepce ráno co ráno
Povídá si polohlasem s někým koho stále miluje
.....
Rozcházení se - bolí jako otevřená rakev bez víka