ave aburh O polednách
O polednách kdy potkáš zvon na ulici
ohlédneš se
a vyruší tě světla auťáků
těch lochnesek spěchu
Zůstavíš v sobě nedotknutelnost
a tisícero hříchů
Nespěchám
opřena o strom do kořenů vtahuješ mne
průhledný cizinče z cizí země
V cukrové vatě dveře co odmykám
Doma je nejtišší hudba
kam se utíkám