Ave Aburh .V POHLEDECH
.SEDĚT A NEMYSLET ČUČET 
VEDLE PLUJE VLTAVA ZPÍVÁ SI 
POTICHU RECITUJI FRÁŇU ŠRÁMKA 
..TRÁPÍM SE TRÁPÍM...
OKOLO ŤAPKAJÍ LIDÉ ZASNĚNÍ JEDINCI
DVOJICE DRŽÍCÍ SE ZA RUCE 
UMĚT TAK NEMYSLET OŽRAT SE ZPĚT DO NĚMÉHO TANČENÍ MALÝCH VÍL CO NEVĚDÍ 
ŽE JEDNOU BUDOU PĚNOU 
KOUŠU SUCHOU HOUSKU A ZAPÍJÍM VODOU Z KOHOUTKU VEŘEJNÝCH ZÁCHODKŮ 
A PŘITOM MÁM DOMOV 
ZA KOVANOU MŘÍŽÍ NA MOLO USEDÁ HOLOUBEK ČISTÍ SI KŘÍDLA 
CHYTÁM PEŘÍČKO 
"PANE ŠRÁMKU NAŠEL JSTE?"
JE TICHO SVITÍ SLUNCE OPALUJE PODZIM A DUŠIČKY USMÍŘENÍ 
HÁZÍM KUS HOUSKY DO ŘEKY SPLOUVAJÍ RYBKY A ŽUŽLAJÍ JE TICHO 
TA KORESPONDENCE BEZE SLOV 
A NEBE JE MODRÉ JAKO MÉ OČI CO ODRÁŽÍ BLANKYT DO TVÝCH ZORNIČEK VŠUDE JSOU I KDYŽ JE NEHLEDÁM SVÍTÍ SLUNCE
JE LISTNATO A OKROVĚ 
KARLŮV MOST ZE VŠECH VLASŮ SPLETENÝCH DO COPŮ VLAJE A NIKDE ORANŽOVÁ ČAKRA VŠEHOMÍRA 
KDYBYCH BYLA SILNÁ A BAROKNÍ ZAJDU ZA SAUDKEM A POŽÁDÁM HO O ROZKOŠ UMĚNÍ MILOVAT UMĚNÍM NIC OKAZALÉHO JEN TROCHA SECESE 
KDYBYCH BYLA ZVONEM VE ŠPICI KOSTELA
POLÍBILA BYCH GVASIMODA A POŠEPTALA 
"VYRVI MI SRDCE A ROZHOUPEJ HO"
JENŽE ON SKOČIL 
DÍVÁM SE NA VLTAVU JAK ZPÍVÁ 
A FRÁŇA ŠRÁMEK SE ROZPLAKAL