ave aburh O křehkosti / těm co milují/

04.01.2015 20:09

Zrodil se sen v noci

sen o křehkosti

všudypřítomné poštářky touhy  rozněžnělé

blízko posledního schodu věže

Sen ve snu co do rána vstává až se chvěje

barevný sníh co neroztává

Bez studu studí a hřeje vášeň v lehkosti doteků

a padá do vrásek obličeje

A vůně voní do dlaní  Chvátá  Rozechvěle

Křehkostí nalezená těla na řasách vzpínají se do luků

V loukách jdou nahá objímaná

Kročeje v ručičkách hodin zastaví se

a dvanáct nikdy neodbije  Neutíkej v čase

Křehkostí z ornamentu zaslíbená země

kde v moři tančí žraloci  víly  a zkamenělé slzy

co lásku roztančily z vln do vzdechů

zrodil se sen ze dne

a nocím vrátil touhu  smyslnost

Dlaň oslněnou okem prožitku

Naději vrostlou do polibků