ave aburh Láska / smrti/
Po starém náměstí žene se vítr
má ruce do pěstí
padá z nich pot Ten pel sluneční
a lidé zezlátli a zastavili krok
Řeka se povaluje o překot
mezi rybami líbání vtisknuté do vlny
Stařičký topol vysoko v nebi sní
Návraty usýchají chryzantémy hřbitovů
a zetlelého listi Babičk y o holích umývají
desky kamenné Slzy už nekanou
Jen vzpomínkou zapadlou vstupují do jinam
po starém náměstí pospíchám
vletu tě vidím jedinou Stojíš za podloubím
Černý plášť smýká se o zem rozlámanou koly auťáků
Mezi dlaždicí kosa si pobrukuje než zkamení
a plevel ohnutý stařec úšklebkem pomněnkám
facky uštědřuje Olovo vtéká do stvolů
Vítr spí mezi sny a stíny
Nesnáším čekání uprostřed nemocnic a zimy
Kde jsi má blízká nejbližší toužebná
bledá krasavice denně objímaná
Tolik tě miluju že láska je zraňována
Vezmi mne Umiluj k smrti
Valí se proud na náměstí s rtutí
a panenské jablko věří na opravdovost
Milovaná nepřečtená filozofko
polaskej mne svými pařáty s gelovými nehty
a mysli na syrovost
ať se usmívám
ať nejsou prosby
odpouštění rozchody a nenávraty
každodenní hlavolam
myšlenky černé skříňky letadel Kormoránů nebe
POMILUJ MNE ať chudoba kopretin i vlčích máků na mně porozkvete
V amuletu rozprýskané rty
k polibkům sešpulené
náhledy
pohledy do tváří
možnost vaší inspirace
fota
poezie
kousek moudra
divadlo
a tak se nějak proklikáme
do děkovaček
Anketa
hra na pravdu-jak se vám líbí v bezbřehé závrati? ???
Celkový počet hlasů: 1014
Štítky
Nebyly nalezeny žádné štítky.