ave aburh Lásce

16.02.2015 22:05

Nikdy jsem neprosila o pramínky čiré vody

a rty se slepovaly suchem

blízko pouští po celé zeměkouli

bez lodí bez kormidel bez dešťů

v pralesích blízko tůní

Nikdy jsem neprosila o hrudky soli

když skývá chleba uschla v hrdle co bolí

a nevysloví tak ohlazené slovo co stále voní

Nikdy jsem neprosila

křičela jsem do ozvěny

hluchá věřila že neodpoví

Nosila jsem ji v sobě jako zvony

Nikdy jsem neprosila  a teď ochrnutá klečím na koleni

Neodcházej  Schoulená zůstaň v dlani