ave aburh Každý den je ráno
Nikdy už nechci abys mne objímal
ve tmě do které se propadám
vprostřed cihel zborceného domu do okovů
na hraně světel kde kdosi stál
mluvil a mluvil aby neplakal
slzy jsou tajemství co polykám
rána z ran Kokosový kafe kterým odmykám
břehy všech mrtvých moří Na dně karneval
Nikdy už nechci abys mne objímal
Je ráno a hrací mlýnek smutek rozpíval-------------------