Už tě nechytím už nedoběhnu Jen v zastavení vzduch objímám Všechno je tak daleko Hlučná samota Viďte pane Hrabale Nejitišší ticho je uvnitř  dotknuté Ta prázdnota kolkolem ta ukřičená obrýlená bestie a přesto se všechno hýbe všechno si jde v pravidelném rytmu jako když plechový hrnek s vodou od rána do večera stojí na plotně Ta euforie Ta nostalgie Ten tón v rozběhnuté tmě