Už nic nenapíšu řekla jsem Jsou pryč tvá chodidla pod dekou i ruka v rozkroku Už nic nenapíšu protože mně nic nesere ani nežhaví Z lásky je stodola s voňavou slámou bez našich holých zadnic a podprsenky někde na podělaném trámu od holubů Ležíme vedle sebe jako tvé i mé knihy na zemi u fuseklí protože je nám zima panebože na nohy v posteli a naše rampouchové trilkování se vnucuje do vrzání a rytmických úderů do stěny od vedle kde  touha je ohromná vzducholoď co pluje do orgasmu zatímco já už nenapíšu báseň protože to neděláme Dobrou chuť drahá

Dobrou chuť miláčku 

Ráno je v záclonách nahaté 

Protahuje se 

Mlaskáš zatímco jdu pro starej kýbl do sklepa tiše a  po schodech šeptám si

první verš o lásce 

než ho zasypu uhlím a několika třiskami z bílé  břízy na zátop 

Kde jsi tak dlouho?

Vystydne ti kafíčko..

Už nic nenapíšu řekla jsem