Nanebevzetí

Vysoko na komíně Hrabalova pivovaru sídlí havran a mezi nebem a kolejemi jsou labutí křídla Jen holubice vrkají na splašené kolo plavovlásky a chlapi mezi dveřmi sají sex a pěnu To poezie rozevřela náruč a řeka se vzedmula záští jakoby chtěla ochutnat Plavu v tom všem a cítím vůní rodného města co mnou protéká Na Kostelním náměstí 

Mistr Bohman štětcem do plátna paměť olejuje V zákristii kostela 

v oprýskané rámu  nanebevzetí