Ave Aburh EvaHrubá Krajina

03.06.2024 17:01

Krajina se tvrdě proměnila Z trávy jsme uklouzli do hoven ach ano jsou barevná jako počmárané zdi kolem vyježděných silnic všemi značkami auťaků se zadky obřími jak prdel tlustých žen které zajídají nedostatek sexu hamburgery ze všech Mekáčů v překrásné starobylé Praze která se vzhlíží už jen ve Vltavě Jedině tam s racky ještě ví že je Zlatá Jdu perónem Na zádech všechny dotyky jehličí a listů ba i podbělů možná i zaječích tlapek     obtisknutých v jeteli Jdu lehce provoněná a toužící protože za Tebou Tam na okamžik všech mých chvíl zapomenout v náručí iluze že      si tě nesním ale mám má milá vteřino z okamžiku 

A kolem mne chuchvalce lidí co ztrácejí tvář Kolem mne zabořené ticho do všech úst a kolem mne vlčí oči na displejích kde se nacházíme ach bože odkrkvení bledí cestující světem kde je vše namalované štětcem namočeným ve rtuti ach bože tlemí se na mne kočka z okýnka batohu ach bože paní na vozíku pláče ach bože hluchý pes se honí za vocasem Slyším zvuk padajících bílých sluchátek na zem těch tyčinek do mlhy v které si pískáme jen tu naši 

Uklouzla jsem Ležím mezi všemi lidmi kteří poskakují podobní šaškům z potulného divadla Šlapou mi na ruce a přeskakují mne jako kámen Vidím holčičku Usmívá se Natahuji se k dotyku Cítím vlání všech šťovíků i hloubku studánek 

Snad..........??????? avšak ona malá třepetalka v bleděmodré sukýnce s krajkami jak řasy nebes vkládá mi bílou hučící tyčinku do ucha 

Ach bože jsi?