Blatouchy jsou líné Sní si o květech jako muž s nohana na stole a studenou černou kávou na omšelém ubrusu zahleděn do prázdných stěn a bujarého poprsí na sex kanálu v telce z výprodeje toužící po ženách co něžně se kolébají v bocích V přihmouřených očích Monetovy lekníny které každý obtiskuje do svých obrazů dokonce na podrážku plátěných kecek i jeho obličej Možná  by se mu chtěl podobat ach ano Mistře tací jsme kýčaři v době ledových čumáků a horkých vzplanutí hněvu Blatouchy na řece u hradeb a rybárny jsou opravdické jako vzpomínka na časy kdy se tu ukrývala Eliška Přemyslovna Procházela Božena Němcová blízko náplavky a psala o jásotu dětí i bramborových plackách na plotně Blatouchy tvoří koberec pro lehké nohy víl a pohádky o romantických iluzích  Dnes v čase kdy city jsou zmixovány do podivných zelených koktejlů bez emocí stojím tu abych přes hladinu řeky pohlédla do nebe Možná tam lze potkat lásku opravdovost  i tři vlasy Děda Vševěda a podat jim ruku