Ave Aburh EvaHrubá Babiiiiii
Mám v sobě bordel pardon nepořádek bloumám v něm jako když zapomeneš jak se jmenuješ hergot fagot co to je nemohu najít cestu ven Ven ze sebe Jsem rakvička se šlehačkou Olízané lízátko Vygumovaná guma Kolo bez sedla a chaos řádně uspořádaného přeběhlíka ze strany na stranu Hovno . Hovno je hmota pro štěstí Šlápni do něj přilepí se Jdi do hajzlu se vším tím digo digo digitalizovaním světovej řáde v globálním alobalu v příruční gala kabelce s chladícími boxy jako v márnici ochch ohoooo však s jistotou že nevyhniješ Tak dneska to byla poezie v mekáči Chtěla jsem jen vodu a jednu hranolku možná trochu méně ledu do coly ale kde to koupím uf ouha co to dělají všichni ti divní lidé tiší jako stínohry na plátně před začátkem kina Na jejich tvářích odlesky z displejů zírajicí do skleněných monster vprostřed bufetu a vyťukávají objednávku z desítek druhů stejně stejných hamburgerů těch prdelí tlustých dam ach kde jste všichni vy lidé za pultem usměvaví všichni vy u bílých stolků na vysokých nohách kde na stojáka přežvykujete noc a srkáte horký guláš u piva To byla pařba a smích se nesl až ven k Vinohradskému divadlu kde cinkala tramvaj na dobré ráno ach kde jste Kde jsi má minulosti můj medvídku má kniho básní za deset korun můj koktejle s brčkem ze slámy Kde je to všechno ta človečina která byla cítit lahodněji než všechny parfémy z Tuzexu opodál na Karláku Je ve mně bordel z toho všechno Aspoň se učesu aby rozcuchaný vlas po natáčkách neprozradil jak rozvlněnou duši mám joooo abych nezapomněla dejte si čůčo tu láhev za pět kaček to vám spraví náladu i na rozkopaném Václaváku z kterého vytrhali koleje před lety jakože pěší zóna a teď všechno zase vracejí zpět no není to paráda cinkilinky cinkilinky linky linky fištíme
Nasedat ať nám nic neuteče
a mamiiiiiii kam se tak ženem?
na tramvaj Evinko
A táto počkej nestačím ti kam tak letíme?
na taxík
Babiiiiii kam všichni pospícháme
Do hrobu děvenko do hrobu