Ave Aburh Eva Hrubá Zadržená v čase
13.12.2020 07:18
Pokud je báseň zadržený okamžik pak vzlínám do času ve vteřinách všech dějů co lnou k sobě až stvoří příběh
Nevíme jaký a kam otočí se vítr a kde zapadne slunce i kde možná prodlouží vteřinu na trvanlivost věčnosti
či možná jen se pootočí na podpatku Zachrastí podobně co nalámané větvičky v košíku vyloženého mechem který pokaždé vyschne když je odtržen od jeho vlastní podstaty
Někdy nechtíc zastavíme nastavený čas aby ona určitá vteřina ze všech vteřin příběhu
zadržela sama sebe
Jednou v tehdy v bývalostech
sedávala jsem s holkama z domu na schodech u dveří
Kecy o ničem a o všem
Puberta
Odpoledne na sídlišti
...to nevidíš na sobě ty čtverečky sádla ségra...
prosmykoval kolečko kolem nás na kole Favorit brácha a byl pryč
Nejdříve jsme se rozhihňaly
pak si začaly nekontrolovatelně osahávat stehna
Lenka a Věra mávly rukou a dál si prohlížely album s Vinnetouem a básnily
Mne se to dotklo Naštvalo Zadrhlo a zadrželo
Při večeři jsem rezolutně prohlásila
...Zítra ve čtyři jsem na vesláku
Připrav pádlo a kajak..
Zadrhnutá v sobě v čase co ví jak dál stopovat v setinách i desetinách mezi minutami
těším se až mi zavoláš lásko
v hlavě slyším zvuk tvé dlaně co hladí vodu v umyvadle jako by to byly má ňadra
V hlavě slyším tvůj hlas který je zadržený ve vášni
natahuji všechny budíky na stejnou píseň Už nejsem volná
Přijel vlak s červeným dizajnem
Nemám ráda červenou když je jí moc
dráždí mne
ale tvůj hlas je svobodný vysílá tvé vteřiny mého a tvého příběhu
Zadržená vášeň i stesk i doteky jen hlas jako boží zvonění a díkůvzdání
jako letmý pohled hnědookého
muže co připomíná filosofa Osha a jeho svit myšlenek
jeho poušť i fatamorganu i
nalezení oázy Těším se až mi zavoláš průzračnosti
Rajská zahrado v které
lidé vystupují z vlaku metra a míchají se jako koktejly bez chuti v kterých
není esprit zadržených vteřin
jakoby pustili život do éteru virtuálních esencí pajcovaných chemií a tlakem Jen bouchnout Boucháme do stolu Boucháme do dveří Boucháme do zad Boucháme na okno Boucháme balónky Boucháme šampáňo abychom povznešeni na bublinkách bublinky vyprchali nezadrženi v zadržení Jak v zastavárně kde čas v tehdy a v bývalostech splynul s teď než vycouvá do času nula
Mám ráda lehkost i tíhu
Mám ráda když mi zavoláš
Mám ráda to hopsání po slovech co se podobá houpacímu koni který drhne o podlahu namalovaná kopyta
. ...připrav kajak a pádlo
já ti ukážu čtverečky sádla..
Jela jsem řeka zpívala nevím kterou ale zněla všemi harmoniemi v be dur.e moll d dur fis moll Hurá
Necvakla jsem se
od té zadržené vteřiny si mne veškeré mužské pohlaví na loděnici předcházelo vážilo a vázalo mi loď na vlek před závodama a milovalo Byla jsem tam jediná holka mezi dřevěnou vůní a vůní laku a epoxidu když kajak dostal ránu od mých vlastních ploutví jako by byl Bílou verlybou Martina Edena na které jsem vyhrávala
Říkáš o mně že jsem zarputilá
Lásko
Možná se ti to jen zdá
jako mně o tobě když zarputile vchazíš do snů
nevím jestli je dobré mít cíl
Cíl je jako báseň
vciťuje se
Metro si mele svou.
Dveře se zavírají dveře se zavírají
Proč nemele dveře se otvírají otevírají otevírají Přiští stanice Ty
Pokud je báseň zadržený okamžik pak vzlínám do bývalého čárymary tik tik tik
na stole voní bramboračka na plotně bramborové placky
buchty s povidly ve špajzu
Táta volá na schodech Už jsem doma..
Maminka si svléká šátek a se stydlivým úsměvem si upravuje vlasy
Tenkrát v tom čase v bývalostech jsem netušila jaká je láska ale byla v teple kuchyně v její zelenkavé barvě odřené stoličce na které stal škopek na nádobí i v kachlových kamnech které se museli vymetat protože netáhly
Zadržená v každém tom čase zůstávám
