Ave Aburh Eva Hrubá ZÁCLONA
07.05.2019 05:23
Potkáváme ne stín ale duši
tam někde v podzemí
blízko opuky a pískovce a tenkých pramínků vody
co nevsákly se Naopak roztekly se v prameny
Natahuješ ruku jako by jsi chtěl obejmout
odstín bývalého
jako by jsi chtěl zastavit koloběhy na odřených koloběžkách
odrazů vzpomínek do nikam když chce se ti vracet
jenže plahočit se za něčím co není je vic než beznaděj
tam i smich ustrne v mozolech chodidel
co měly by podobat se srdci
Občas potkaváváme duši Své schody ke světlu
a rozhrnujem stíny Tu záclonu z vlasů co překrývá nám oči...
náhledy
pohledy do tváří
možnost vaší inspirace
fota
poezie
kousek moudra
divadlo
a tak se nějak proklikáme
do děkovaček
Anketa
hra na pravdu-jak se vám líbí v bezbřehé závrati? ???
líbí se mi --lajkuju
(180)
zajdu znovu
(39)
Celkový počet hlasů: 1042
Štítky
Nebyly nalezeny žádné štítky.
https://youtu.be/0KohUatKmjg