Víš už bylo dost slov beze slov

Víš už bylo dost snů o snech

Víš už je čas obrátit čas vzhůru nohama a začít jinak obráceně

Jinak než v plynutí

Jinak než v kamenných větách 

Jinak než v rozjímání o květech 

Jinak tak jinak jak v nahosti nahý je člověk rozkrájen na kolečka i čtverce  Opravdový

Víš už by to chtělo otevřít dveře rtům na které jsme zavěsili petlici

Víš že všechno co kdy nalezneme  v jednoduchém pořadí se roluje do tubusu jak vzácný diplom?

Tak i soulad i hrany tak i srozumění i souběžnost

podobně jak v čaji lipový květ                    a v kávě pepřové kuličky

Podobně jak v knize záložka a lístek         z pradávna ...mám tě rád Kaštánku..

Podobně jak cembalo a housle

mezi saxíkem

Víš už je dostatečně dost dlouhá doba  na tohle všechno abychom pochopili že tam kde poslední vyhlazený oblázek ustrnul čeká další na dotyk