Ave Aburh Eva Hrubá Tobě hnědooká

13.02.2019 04:35

Jsou dny kdy stojíš v pokoji v bílých punčocháčích a botách na přasku
V sukýnce s kšandama
co maminka přešila ze starých kalhot
na šicím stroji který posunovala nohama            na šlapátku a  dlaní na kolečku                           které se zadrhávalo a trhalo nit
V blůzce s bílým kulatým límečkem
a panenkou v ruce
Stojíš  zastavená v tomto čase   kde mizí  všechny vibrace z televizorů rádia telefonů mobilů tabletů
Zůstává jen zvuk jehly co se zapichuje do látky
a šustění nitě
Stala jsi se malou holkou
ty DOSPĚLÁ
Ty která máš náhle stejně stejný pocit
jako tenkrát
když ti panenka milovaná panenka vypadla            z ruky
a rozbila se
Nevěděla jsi proč
a na hnědé botky na přasku ti  teď padaji slzy
Utiráš si tváře a mokré dlaně do šedé sukýnky    na kšandy
BÍlý kulatý limeček je zplihlý a pomačkaný
a neviš proč tu není přesně tak jako před lety       ONA tu  není
protože už nejsi malá holka a jsi dospělá
Očima hledáš svou  lásku mrkačku HNĚDOOKOU   ve zlatých silonových šatech
a pláčeš a pláčeš
protože se už nic nevrátí

náhledy

pohledy  do tváří

možnost vaší inspirace

fota

poezie

kousek moudra

divadlo

a tak se nějak proklikáme

do děkovaček

Anketa

hra na pravdu-jak se vám líbí v bezbřehé závrati? ???

Celkový počet hlasů: 1014

Štítky

Nebyly nalezeny žádné štítky.

https://youtu.be/0KohUatKmjg