Ave Aburh Eva Hrubá Spěch
Spěch zastavil všechny pocity blaženosti
Kluše vedle nás mnohem rychleji
Volá
"srabe jsem vepředu"
A my se nechaváme posunovat aniž bychom
chtěli
Neumíme zastavit
Nechceme abychom se nezapomněli na místech
kde nedrnčí budíky telefony koleje a svět
podobně jako naše unavené hlasy co už nezní malebně
protože mluvit nelze v hluku potichu
Nechceme se zapomenout v trávě
Neumíme to
Jen se brouzdat
Jen stát
Jen být
A přitom toužíme po krajinách kde zastavený čas tiká tak něžně jako naše touha
dokázat to
Nenechat se a vystoupit kdykoliv Ztrácíme se
v čase který navěky věků nikdy nikam nespěchá
Jen my pozemští točíme se v ruletě
snad abychom předběhli sebe
žmouláme kostku se svým šťastným číslem
a utíkáme chvátáme za něčím co nás žene
tak dlouho dokud nepadneme na kolena
před posvátností života
co čeká na dotek
náhledy
pohledy do tváří
možnost vaší inspirace
fota
poezie
kousek moudra
divadlo
a tak se nějak proklikáme
do děkovaček
Anketa
hra na pravdu-jak se vám líbí v bezbřehé závrati? ???
Celkový počet hlasů: 1014
Štítky
Nebyly nalezeny žádné štítky.