Spěch zastavil všechny pocity blaženosti
Kluše vedle nás mnohem rychleji
Volá
"srabe jsem vepředu"
A my se nechaváme posunovat aniž bychom
chtěli
Neumíme zastavit
Nechceme abychom se nezapomněli na místech
kde nedrnčí budíky telefony koleje a svět
podobně jako naše unavené hlasy co už nezní malebně
protože mluvit nelze v hluku potichu
Nechceme se zapomenout v trávě
Neumíme to
Jen se  brouzdat
Jen stát
Jen být
A přitom toužíme po krajinách kde zastavený čas tiká tak něžně jako naše touha
dokázat  to
Nenechat se a vystoupit kdykoliv               Ztrácíme se
v čase který navěky věků nikdy nikam nespěchá
Jen my pozemští točíme  se v ruletě
snad abychom předběhli sebe
žmouláme kostku se svým šťastným číslem
a utíkáme chvátáme za něčím co nás žene
tak dlouho dokud nepadneme na kolena
před posvátností života
co čeká na dotek