AVE Aburh Eva Hrubá Robot stroj displej sluchátko
robot stroj displej sluchátko
Nic se nezměnilo
podobáme se ne myšlence ale sdělení od jiných sdělení elektronickému výboji v samomluvách na každém chodníku Podobáme se výfukovému plynu i doteku silonových šatů jež bychom chtěli znovu ochutnat Podobáme se rozbitým brýlím i všem zábradlím které už nepřeskakujeme protože v podzemí jezdí schody
Připadám si silně neohleduplná když se směju nahlas všem očím na platformě mobilů nevidící okatou černovlásku jež líbá albína Zázrak že aspoň tak že aspoň tahle že aspoň jeden polibek mezi zády rameny kotníky
zadnicemi i fešnými těly dotýkající se boky blízko slasti tady a teď na ulici kde idylku ruší řvoucí siréna záchranky
Nic se nezměnilo
Pohyblivé figuríny se jen ohlédly a dál tokaly s někým ve všech frekvencích na sítích mezi tolika příběhy všech starých zdí a oken domů mezi vůní kůry starých stromů co pamatují špičky nože a monogram mezi dlážděním na kterém drnkala kola staré koňky
mezi škvírou u dveří kde zůstal otisk boty a přetržená šňůrka od šněrovačky
Nic se nezměnilo
Příroda se zalyká studem a lidem otrnulo
jak divočáci vrhají se do betonu který jim nahrazuje trávu
Podobáme se rozšlapanému poli stádem bůvolů
křovinám co přerostly světlo
Klíčům co už nezvoní jako zvony
Připadám si silně archaická moje milá všupřítommá touho po minulosti kdy děda stál na zápraží pod doškovou střechou a házel slepicím Vidím jeho veliké uši a modrotiskové oči i babku jak recituje básně a ve velké plechové míse zadělává knedlíky Slyším mlaskot kvasnic mléka a mouky
Vidím bráchu a tátu a mámu na kole Sebe na špagátu za sedlem Bylo mi tak pět a pole a louky silnice bez asfaltu a zabalený perník na cestu
Maminko vím jak si se o nás bála zatímco chlapi nohy na padálech drželi v rukou vítr i strach
Podobáme se všemu co nás svazuje a zrychluje
Podobáme se pěně na moři co nemá čas ochutnat sůl
Připadám si silně rituální
když v duchu odříkávám cokoliv úryvky textů názvy knih střípky vyprávění nebo si povídám s tebou lásko i s tebou lásko abych zůstala tou kterou jsem
v těchto všech dimenzích předimenzovaného světadílu jménem Život jež hledá své Avatary na fejsbúku
Připadám si silně jiná
můj drahý světe....