Ave Aburh Eva Hrubá Rande s múzou

25.06.2021 13:15
Vzpomínky minulé
Krajíc chleba s máslem             v kterém jsou ústa i prsty nás všech
Luční květy ve vázách co vypadají jako kuželky
Kulečník a kotrmelce v trávě
když jsme debužírovali s múzou
na pěšinkách i v hospůdkách
Takové rande se nezapomíná
jako ochutnávka  několika druhů bolsů
které mi dal Fanda hospodský můj  první kluk jen pro návštěvy
Degustace s Evou
.". vidíš ty zlaté střípky..  "             a baculatá sťanprdlička se roztočila v prstech
.."zlaté pití.. hele dívej piješ zlato"
.."zkus tenhle fialový.."
"A teď  madlový a ještě čokoládovej.'"..                         "stejně mám nejradši zlatej.Dolej mi ještě"
A zlaté lístečky se točily a v hlavách pluly lodě a létaly ptáci a řvaly chobotnice a blýskalo se jak při bouřce a hrál i klavír možná trupka nejspíš hučelo i moře..juchuuuuuu Tralala hopsajejsa do Brandejsa my jsme na šrot huhuhu
Jooo.bols to bylo pití
žádná griotka
prostě pro fajnšmekry
tenkrát stál frťan kolem 35 korun a rum pětikorunou jak říkám luxus
Dnes bychom na něj neměly
Evě chutnal až tak moc že jsme musely vymyslet historku pro její mamču
..Eva tu přespí povídáme si a čteme básně ...hučely jsme jedna přes druhou na telefonu tlemily se a přednášely znám křišťálovou studánku kde nejhlubší je les..
Moje máma věděla a viděla 
..holky vy jste ale pitomý,jděte se projít a spát..
a smála se ...
Moje maminka byla pro všechny mé kamarády nejlepší máma..
Dokonce mi ji záviděli
Rande s múzou je rande na entou
Sedím s ní  na klandru blízko všech luk co hory mohou oběhnout
......Pasáček žene na pastvu
Jen bučení
A ticho
Sem tam potůček se připomíná
Jsem tu teď znovu
v tomto století a přesto             o poznání schoulená do sebe pro krabatost tváře jež se ale stále usmívá
Všimli jste si úsměvu ? jak vytváří tolikero cestiček a          v každé  z nich je  jemné prohloubení do stáří Té krásy bez mejkapů a vyžehlení žehličkou plastických chirurgů
Proč taky Všechna ta umělá krása se jednou roztrhá
protože ti nepřísluší měnit co boží je
Cestičky po kterých jde život po kterých utíkám abych dostihla všechny stíny včerejšků a nezapomněla
Ve vzpomínce Motorest        
Sedím v něm Piju pivo to lehké nealko s vůní chmelu 
Čekám na koprovku
a kdyby to šlo tak i na tebe
Jenže ty jsi tu tenkrát nebyla   pohádko  s hvězdou na čele
Tenkrát jsem  o tobě ještě nevěděla že přijdeš a zamotáš všechny moje pěšinky do koule v které se kutálím pěknou řádku let Kurník šopa kde tě mám slibotechno 
a že prej láska může pominout
No jo
ale ono  to není tak jednoduchý
ani pro jednoho natož pro oba
Jsem v hotelu Motorest a kolem jde vzduch i zápach z auťáků Z dálky se vmísí vůně z nedalekého kravína
Chodím si tam pro mlíko a jogurt pokaždé když jsem tady v teď v týhle době pro jogurt za dvacet pět v téměř stejné sklenici jako tenkrát když stál korunu čtyřicet a já ho blbec nechtěla
Pasáček mých minulostí sedí na šutru který ho tlačí do zadku a zpívá si
Glória hiphop frrrr šup sem šup tam ....  nám už je to fuk
Nebo není...?
Múza by řekla 
Nic není protože nic neexistuje
a sedla by si vedle na šutr k pasáčkovi
A řekla uhni vole to seš džentlmen...A rozbalila by svačinu pro oba
V dálce je slyšet zvon