Ave Aburh Eva Hrubá O smrti
18.02.2023 18:28
.
Po starém náměstí žene se vítr
má ruce do pěstí
padá z nich pot všech příběhů o štěstí
Řeka se povaluje o překot
mezi rybami líbání vtisknuté do vlny
Stařičký topol vysoko v nebi sní Návraty usychají jako chryzantémy hřbitovů a zetlelého listí kde babičky o holích umývají kamenné desky Slzy už nekanou Jen vzpomínkou zapadlou vstupují do jinam
Po starém náměstí pospíchám
vletu tě vidím jedinou Stojíš za podloubím
Černý plášť smýká se o zem rozlámanou koly auťáků Mezi dlaždicí kosa si pobrukuje
a plevel ohnutý stařec s úšklebkem čeká až zkamení
Olovo vtéká do stvolů Vítr spí mezi stíny a sny
Nesnáším čekání uprostřed nemocnic a zimy
kde jsi tak blízká nejbližší toužebná
bledá krasavice denně objímaná
Tolik tě miluji že láska je zraňována
Vem si mne Umiluj
Valí se proud na náměstí s rtutí
a panenské jablko věří na opravdovost smrti
Milovaná nepřečtená filozofko polaskej
mne svými pařáty s gelovými nehty a mysli na syrovost
AŤ SE USMÍVÁM
AŤ NEJSOU PROSBY
ODPOUŠTĚNÍ ROZCHODY
KAŽDODENNÍ HLAVOLAM
MYŠLENKY ČERNÉ JAK SKŘÍŇKY LETADEL TĚCH KORMORÁNŮ NEBE
Pomiluj mne ať chudobka kopretina i pole vlčích máků závistí ustrne v květu
Líbej mne
než si připneš mé oprýskané rty
do SVÉHO amuletu
