Ave Aburh Eva Hrubá. O potkávání
O potkávání
Setkáváš se
A blízkost je dosahem
Není vákuum
Jen splynutí v plynuti stejného času
TAK ZASE PŘÍŠTĚ
avšak nic už se nekoná
Snad spěch Snad rychlost Snad příště kdykoliv
Pro mne ZŮSTÁVÁ v brázdě paměti myšlenka na dotyk
Potkáváš se
A v očích pomeranče i apsint i horká čokoláda
a ty víš že tady na tomto místě byla vůně
která se jednou vrátí
i když to bude jiný apsint jiná čokoláda i jiné pomeranče
Možná
Pro mne ZŮSTÁVÁ v brázdě paměti myšlenka na chodník
Nerozumím těm co vstoupí do příběhu druhého
jako do krámu
Nakoupí
Pojedí
a pak vyplivnou jakoby se báli že libové maso jednou zflaksovatí
Pro mne ZŮSTAVÁ v brázdě paměti myšlenka
na zvonek u dveří
Nalezneš se
Jsi nalezen
Levitace v objetí a sedmé nebe
MILUJU TĚ MILUJU TĚ MILUJU TĚ
boží let a boží vhled a boží soulad
a boží a boží a boží a..
A celý svět má svatozář a hudba nikdy nepřestává znít
a touha vášeň cit nejsou bez duše
NEŽ vyhasne hvězda
NECHCI TĚ
a není Nic JEN pachuť slin a slov co nebyly bez falše
Pro mne ZŮSTÁVÁ v brázdě paměti myšlenka
na obyčejné banální štěstí Ty
Zůstaviš se
A okamžik je věčností
Kořeny Prameny a kořeny
NENÍ VÁKUUM
JE SPLYNUTÍ