Ave Aburh Eva Hrubá. Nevyřčené
Nevyřčené je
jako bys nespolkl pomeranč
rozžvýkaný
zůstává v ústech a zbytek půlměsíčků ti škrtí rty jež nelze olíznout i jazyk ztrouchnivý zbytkem kůry
Hořkost chininu podobá se jedu
To tak je pokaždé když jeden druhému
v alobalu stříbrném dusí duši
jenom proto aby se ta jeho blýskala
To tak je a je to vlastně jednoduché avšak jen pro jednoho
který se podobá všem svým hvězdám a jeho nebe se přece nesmí zatáhnout
Nač by něco vysvětloval do prdele proč
když On jsou přece všechna souhvězdí tak naco by klouzal po mléčné dráze do červánků
Nemá se proč stydět
Hergot má právo odcházet přicházet zavírat dveře vracet klíč do schránky kopnout do duhových kuliček v jednom pytlíku když prostě chce
Tak k čemu slova
Vysvětlení
Rozmluva
a tvůj pomeranč co je mu do něj
že ho nemůžeš vyplivnout
že chceš znát důvod všech důvodů i rozsypaných kuliček
Prostě když není chuť na společné chutě tak je klidně vyleje do kanálu
a basta fidli vole třeba se potento a prostě mi dej pokoj vyser si voko krávo už tě nemiluju
Když nevyřčené visí mezi stěnami je to stejné tak stejné
jako koleje bez pražců