Ave Aburh Eva Hrubá Minulost

03.10.2022 12:09

Minulost

Máš otázku myšlenku vzkaz 

Tak to vypiš do vzduchu

Třeba si to někdo přečte

ale vlastně ani nemusí

Stačí že se ti uleví                  Tobě jen tobě                                          Vždyť je to jedno vždyť je to fuk vždyť to nemusíš nikomu říkat

Konkrétnost je na hovno jako pravda nebo diskuze stačí to poslat někomu Virtuál je přece super Je bezkontaktní a tudíž nejvíc  Nejvíc Super bomba pecka hit 

Tak se vypiš a pohoda 

Připomíná mi to... když se ti chce..

tak to vybli do mísy 

Nebo támhle je suchá latrína ulev si

Nechci ani jedno ani další

Slova by měla chodit k nám domů jako vzácný host kterému nabídneme všechna svá slunce a duhy a obláčky i poslední cigáro nebo ticho mezi kroky tam a zpět

Něco se v nás zpřetrhalo

jako tkaničky u bot které už nedrží na noze a my si klopýtáním o vlastní špičky rozbíjíme ústa dobrovolně protože teď se nosí boty na sucháče

Trhá se všechno i gumička ve vlasech místo mašle

Tak často se mi chce utéct z toho všeho okolo

čemu už nelze rozumět           co je rozjeté tak dokonale že člověk už nemůže ani putovat od meze k mezi od lesa k lesu od louky k louce protože z nich vyčuhují stohy  slámy mlacené lží jako obuškem 

Ach má nádherná minulosti

Vzpomínaná

kdybys tak věděla  co se tu všechno kolem nás děje

Kdybys jen tušila neodešla bys

... nějak se i ve mně roztrhaly korále šňůrka ztrouchnivěla sice je mám někde po kapsách

ale už ne spolu vím že jsi        ale už ne navléknutá lásko nemohu si tě pověsit na krk ani ovázat kolem zápěstí            Když si vzpomenu                 trhají se ve mně všechny barvy  dnů i spánku Taková to je bolest

Dám si čokoládu

nebo se mi rozpláče i mozek

osladím ho přesladím       zblbnu ho aby nezačal znovu navlékat co rozsypáno jest

Má veškerá nádherná minulosti 

Pojďme se projít po asfaltu do všech mýdlových bublin v kterých jsou lidé jež se chtějí schovat nebo očistit od mastnoty a lepkavých falší co visí na každém rohu jako prapory

Máš problém... ještě v tobě zůstalo něco málo z dětství ta bezprostřednost ta opravdovost ta čistota 

tak to napiš do všech chatů do všech komentářů do všech asocialních sociálních sítí

Napiš to

Uleví se ti sobecky jen tobě

Má krásná minulosti

Mé štěstí

Má nádherná píšu ti dopis já možná  jediná  na papír tužkou a vkládám ho do všech minulostí nás všech  lidí v mýdlových bublinách dneška 

chvíli tam vydrží Možná si ho přečtou 

a pak

Kéž by zázrak 

Bubliny prasknou a svět stvořen z člověka  uklouzne na jednu velkou hromadu                                  a ještě než ho pomočí pes i poslední kočka 

v procitnutí poznaného 

obejme se