Ave Aburh Eva Hrubá MAMINKO
25.05.2021 06:42
jiDNES nebudu naslouchat plkání o ničem i o všem
O důležitém tvém a možná i mém
o toku řek a počasí
o tom co mají levnější v marketu i o tvrdých kouskách a chlebu co stojí za hovno a moc peněz
ani sem tam o pocitech které z tebe někdy vydoluju jako duhovou kuličku v důlku mezi hliněnkami
o píchání v kříži a bezbožství
a aspoň jednou to pochop sebestředný upíre světe co zrcadlí jen a jen své touhy a mnohdy bez vášně
Dnes chci být sama
Tady a teď mazlit se vzpomínkou
Ne uplakaně ale v lásce obejmout všechno co bývalo
Nikdy si nenech druhým podstrčit myšlenku že slzy se nesluší
že zadržet v sobě je silnější
Opak je pravdou
pokud nevyplavíš radost i bol
zůstane v tobě hluboká rýha plná bláta které neomyješ
Staneš se kamenem co se topí
Dnes si uvařím stejný poslední oběd a upeču důchoďácký koláč
Dnes bez všech vyvětralých slov jen aby se mluvilo
chci cítit tvou vůni
i rozechvělý dotyk malou rukou
mám je po tobě
i oči v nichž najdeš vždycky jistotu duše
Ať mi celý svět promine že ho dnes nepotřebuji
že mne jeho banality i hluboké niternosti nepovyšují
Že je dnes v teď překračuji
podobně co louži z které se nechci umazat
Vím že vyjde slunce to květnové to které odejde spát
jako ty
do prostoru v němž jsou hvězdy vitr i déšť
Maminko
