Ave Aburh Eva Hrubá Máj
MÁJ
Město oddychuje Je kuropění lJabloně v květu se chystají do zpěvu a šeříkům začíná máj Ta vůně prostořeká v prostoru Je slyšet za humny rozmlouvání měsíce se sluncem tam kde obrazy paneláků sklání se k hlíně Obloha vstává a pokrývku noci roztahuje den jako oponu
První máj a polibek My lidé máme rádi onen čas kdy líbat se okázale není netaktní Tik tak tak hodiny šuškají Není nic co bychom nesměli Myslím na všechny rty co nedotknou se i na směs oříšků v pytlíku co sypali jsme veverkám tam v lese i na palouku blízko budoucích jahod Pohádko z mléčné dráhy jak jsi lahodná Myslím na všechny rty které ještě čekají na sladkost Myslím na ozvěnu našich hlasů když volali jsme do vody
miluju tě a ona se rozčepýřila jak tvé vlasy ve větru Město oddychuje po noci kdy čarování v záři ohně tvořilo ornamenty malá přáníčka jež vyplní se jen tehdy když jim uvěříš Je máj Voní rosa a žáby poskakují bezstarostné Kvaky kvak hop a skok
Jezerní královny co vrbám tajemství svěřují bez perel a rubínů a déšť jsou doteky
Možná je čas zastavit se na kraji zeměkoule a rozhlédnout se ..