Lásko Ty
která vcházíš bez optání
která nezvoníš Neťukáš ani
Ty která vstupuješ i tam kde není nic
jen usebrání
Neřešíš  zda smíš
rozeznít zvony co už spaly
Lásko Ty
jenž nedbáš na ticho převtělené v stiny
klidně si vejdeš do tmy
a rozžehneš světlo které tklivě svítí
Ty věčnější než věčnost bytí
proměníš úhor v kopretiny
Nečekáš na vyzvání
obejmeš řeky v níž kameny jsou skryty
Lásko Ty
která  bez optání slova měníš na polibky
a vsakuješ se do všech  komor i síní
MILUJ nás prostě jak prostí jsme ve svém uzamčeném přitmí
Tak jak tě vyháníme...
a přitom....
Miluj nás lásko
Kdekoliv kdykoliv pro šťastné i bolavé nedochvilné chvíle 
I když tě vyháníme